ZŠ LOM - HISTORIE ŠKOLY

Konec 19. stol.

V poslední čtvrtině 19. století nastal v hnědouhelné pánvi velký rozmach dolování, což s sebou přineslo zvýšení počtu českých obyvatel a tudíž i více českých dětí.

Jejich rodiče, kteří na Mostecko přicházeli z vnitrozemí, absolvovali české školy, vyrůstali v českém prostředí a zde se dostávaly jejich děti do německých škol, k německému učiteli, kterému nerozuměly. Značnou vzpruhou v úsilí o zřízení české školy bylo založení české obecné školy v Mostě v roce 1882. Čeští obyvatelé, kteří si nepřáli, aby se jim děti odcizily, se starali o zřízení českých škol a byli považováni za zneklidňující živly mezi pokojnými německými obyvateli v Lomu.

Hostinec U Císaře rakouského

V roce 1895 sepsal tehdy český řídící učitel z Duchcova Alois Bílek, který byl zkušený ve věcech zřizování českých škol, náležitou žádost o zřízení české obecné školy v Lomu, pod níž bylo podepsáno 75 otců rodin, v nichž byly děti školního věku.

Podpisy znamenaly pro mnohé ztrátu zaměstnání u německých majitelů dolů, někteří tak své podpisy odvolali, jiní se k nim přidali a zůstalo málo lidí na to, aby se věc podařila. Po různých dalších obtížích byla sepsána stejným autorem druhá žádost a na jejím základě dne 30. 8. 1897 ustavila c.k. školní rada v Duchově dekretem č. 2129 Františka Tirmangera zatímním řídícím učitelem dvojtřídní české veřejné školy v Lomu u Mostu. Budova pro školu nebyla a tak se 471 českých dětí k prvnímu zápisu dostavilo do hostince „U císaře rakouského“ v čp. 121. Tak byl s malým zpožděním zahájen první český školní rok 1897/98. I vyučování pak probíhalo ve zmíněném hostinci za měsíční poplatek 50 zlatých, plus 5 zlatých za používání schodiště. Celý počet 471 žáků vyučovali zpočátku pouze 2 učitelé, později se učitelský sbor rozrostl o další členy včetně kněží z Mariánských Radčic a mnichů z Oseckého kláštera, kteří vyučovali náboženství.

Nová budova české školy ve Vrchlického ul.

Na vzdělávání a poplatky přispívala dětem Národní jednota severočeská v Praze a Ústřední matice školská.

V roce 1898 bylo do české školy zapsáno již 574 dětí, což je důkaz dalšího přírůstku českého obyvatelstva do Lomu. V témže roce byla otevřena první samostatná budova české školy nad tratí Lom – Moldava, ve Vrchlického ulici, která slouží jako škola dodnes; s výjimkou šesti a půl let od zabrání Sudet Německou říší do konce 2. světové války, kdy bylo žactvo násilně převedeno do škol německých.

Po válce

V poválečných letech se na půdě lomského školství objevují již známá jména působících pedagogů.

První poválečný ředitel lomské školy pan Bedřich Petráň vedl školu až do roku 1952. Za jeho vedení sem přichází učitel Josef Vojáček a Jan Pilipčuk. V roce 1945 zde nastupuje Stanislav Jíra, který byl na školu přikázán školním okresem českobrodským. Ve školním roce 1949/50 se zde objevuje jméno učitele Vratislava Pařila a profesora Jana Vyskočila. V roce 1951 začíná v Lomu učit Zdeněk Jezl, který zde pak působí více než 30 let. V roce 1952 se ředitelem stává dosavadní místní učitel Vlastimil Marek. V roce 1961 začíná svou úspěšnou tělocvikářskou dráhu Milan Břach, působí zde Čestmír Drexler, Věra Veselá, pozdější ředitelé Růžena Cibulková, Václav Suchý, Emil Kokštejn. V roce 1967 zde učí Miloslav Moucha, který později proslul jako významný malíř – modernista ve Francii. Významnými osobnostmi na škole v Lomu byli i manželské dvojice Malínských, Kovářovi, Fenykovi, Matouškovi, Kokštejnovi, Tomáškovi a jiní.